Školní zralost

Školní zralost je schopnost dítěte přizpůsobit se nárokům, které na ně klade škola, resp. školní vyučování. Je to takový stav tělesného a psychosociálního vývoje, kdy je dítě přiměřeně fyzicky i psychicky disponováno pro požadovaný výkon ve škole a kdy samo zažívá pocit uspokojení ze zvládání úkolů, které jsou na ně kladeny.

Za nezralé můžeme označit děti s dílčím oslabením ve vývoji některých psychických funkcí a schopností. Jejich celková rozumová úroveň musí odpovídat širší normě, neměla by být nižší než lehce podprůměrná. Pokud by nadání dítěte bylo nižší, tedy hluboce podprůměrné, jednalo by se již o snížení předpokladů pro zvládnutí požadavků základní školy a odložení školní docházky by zde nesplnilo svůj účel.

Současná společnost vyžaduje od svých členů stále vyšší nároky na vzdělání, což je patrné i v nižších třídách ZŠ. Ne všechny děti však do školy nastupují s dobrými předpoklady pro její úspěšné zvládání, existuje zde řada faktorů příznivě nebo naopak nepříznivě ovlivňujících školní úspěšnost.

Jak vlastně má vypadat dítě, které je pro školu zralé? Je vhodné uvažovat o odkladu školní docházky?

Tyto otázky trápí mnohé rodiče dětí předškolního věku a jsou také častým důvodem k návštěvě Pedagogicko-psychologické poradny, kde jim mohou v tomto směru poradit odborní pracovníci.

Tělesný vývoj:

Nejčastějším kritériem školní zralosti je tělesný vývoj dítěte a jeho zdravotní stav. V období vstupu do školy se nápadně mění tělesné proporce. Dochází k protažení postavy, prodlužují se končetiny, změny vedou k dosažení „filipínské míry“, kdy ruka natažená přes vzpřímenou hlavu dosáhne na ušní lalůček na druhé straně. S proměnou tělesných proporcí totiž úzce souvisí změny v ovládání těla. Dítě je schopno přesnějších pohybů, které dříve nezvládalo, a které jsou nezbytné pro úspěšné zvládání psaní, lépe také koordinuje automatické a volní pohyby.

Neméně důležitý pro stanovení stupně fyzické zralosti je také vývoj zubů – započetí druhé dentice, opakovaně se ukazuje důležitým i celkový zdravotní stav.

Věk dítěte:

Značnou roli při vstupu do školy hraje věk dítěte, který je stanoven šestiletou věkovou hranicí, kdy se v jednom ročníku takto sejdou děti, které šesti let dosáhly již téměř před rokem s dětmi, které jej právě dovršily. Dlouholeté psychologické výzkumy ukázaly na významný rozdíl mezi dětmi staršími (při vstupu do školy nad 6 let a 8 měsíců) a mladšími, které i přes jejich dobré nadání měly tendenci vyznačovat se větší nesamostatností, hravostí a nesoustředěností. Ještě po čtyřech letech školní docházky mohou být tyto rozdíly patrné.

Rozumové a poznávací funkce, řečový vývoj:

Kolem šestého roku dochází ke změnám také v poznávací činnosti dítěte, kdy si začíná uvědomovat realitu, umí ji odlišit od svých subjektivních přání a představ, dokáže se více ovládat. Dokáže rozlišit části obrazce, které dříve vnímalo jako celek, to se týká jak vizuálních, tak akustických útvarů. To mu také dovoluje rozlišovat zvukovou a vizuální podobu slov a analyzovat části určitých celků, což je předpokladem úspěšného postupu při učení čtení, psaní a počítání.

Vývoj dítěte může i zde probíhat nerovnoměrně, mohou být oslabeny funkce nezbytné pro náležité zvládání čtení, psaní i počítání. Často jde o naznačené nebo plně se projevující dysfunkce a specifické vývojové poruchy. Do této skupiny patří obtíže na podkladě lehkých mozkových dysfunkcí (ADHD, ADD).

Školní úspěch závisí i na zásobě znalostí, které dítě získalo v předškolním věku, na bohatosti jeho slovní zásoby, počtu slov, které dítě aktivně užívá nebo jim pasivně rozumí. Na základě dříve prováděných výzkumů by průměrné sedmileté dítě mělo ovládat okolo 18 000 slov. Rozdíly mezi dětmi jsou v tomto směru obrovské, svědčící o rozdílně podnětném sociálním a kulturním zázemí rodiny, v níž dítě vyrůstá. Rozdíl je nejen ve slovní zásobě, ale i v jejím obsahu, upřednostňování určitých druhů slov, větné skladbě apod. Významný je v tomto věku i rozvoj artikulační obratnosti. Závažnější vady ve výslovnosti by měly být dětským lékařem zachyceny již v předškolním věku a dítě by mělo pravidelně navštěvovat logopedickou péči. V době nástupu školní docházky by již měla být výslovnost upravena, zejména se to týká výslovnosti sykavek.

Emoční a sociální zralost:

Velmi důležitá je také citová, neboli emoční zralost dítěte a s ní souvisí také zralost sociální. Dítě již má mít schopnost odloučit se na určitý čas od rodiny, podřídit se cizí autoritě, řídit se stanovenými pravidly. Musí být schopno ukončit započatý úkol, třebaže pro ně není zajímavý.

Pro práci ve škole musí být dítě emočně připraveno a motivováno, má mít kladný vztah k vyučujícímu i spolužákům, ale i ke škole a učební látce. Musí mít pocit, že vše dobře zvládá, že je schopno mít nade vším kontrolu.

Snad každý z rodičů si přeje, aby jeho dítě bylo ve škole úspěšné A právě zvážení současných možností dítěte je jedním z předpokladů školní úspěšnosti. Odklad školní docházky je jakousi poslední možností, , kdy můžeme dítěti, u kterého si nejsme zcela jisti, že jeho školní dráha bude probíhat bez výraznějších problémů, připravit lepší startovací podmínky. Potom budeme spokojeni nejen my, ale především naše dítě.

Zpracovala: PhDr. A. Holčáková

 

Desatero pro rodiče dětí předškolního věku

POHYB – Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze.

Už umím házet a chytat míč, běhat a skákat. Dovedu se sám obléci (zapnout zip, knoflíky, obléci čepici a rukavice, zavázat tkaničku). Umím správně stolovat, používat kapesník a toaletu. Své věci a hračky dovedu uklidit na správné místo.

SAMOSTATNOST – Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování.

Už umím být občas bez rodičů (u babičky, ve škole v přírodě). Dovedu říci, co si myslím, s čím souhlasím a nesouhlasím, a dodržuji dohodnutá pravidla.

JAZYK A ŘEČ – Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti.

Už umím správně vyslovovat všechny hlásky, rozumím většině slov, dovedu vyprávět různé příběhy a povídat si s dospělými a kamarády. Napíšu hůlkovým písmem své jméno.

MANIPULACE – Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci.

Už umím pracovat se stavebnicemi, modelovat, stříhat, nalepovat, kreslit a malovat. Dovedu správně držet tužku, znám geometrické tvary (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník). Vím, kde je vpravo a vlevo.

VNÍMÁNÍ – Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy.

Už umím rozeznat barvy, velikosti, tvary a společné znaky jednotlivých věcí. Dovedu slabikovat slova, rozpoznám rozdíl mezi číslicemi a písmeny. Znám základní dopravní značky a dovedu správně zareagovat na zvukové a světelné signály.

MYŠLENÍ – Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech.

Už umím počítat na prstech a vyjmenuji číselnou řadu (v rozsahu do 5 až 10). Dovedu srovnat skupiny věcí podle počtu (o kolik je jeden větší, či menší). Třídím a porovnám předměty podle barvy, tvaru, velikosti, délky a váhy. Vím, kde je nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně. Co je dříve, později, včera a dnes. Umím řešit jednoduché hádanky, slovní příklady, rébusy a labyrinty.

PAMĚŤ – Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit.

Zapamatuji si, co jsem prožil, viděl a slyšel, a dokážu o těchto zážitcích vyprávět. Pamatuji si říkadla, básničky a písničky. Soustředím se na různé úkoly a dovedu je samostatně dokončit.

PRAVIDLA – Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině.

Už umím správně pozdravit, poprosit, poděkovat a omluvit se. Dovedu si povídat s ostatními dětmi a dospělými, umím se podělit o hračky a sladkosti. Poznám, co si druhý přeje, a dokážu se s ním dohodnout. Beru ohled na ostatní a umím říci svůj názor. Pomáhám mladším dětem.

TVOŘIVOST – Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost.

Už umím pozorně sledovat děj pohádky, divadelního nebo hudebního představení. Účastním se různých zábavných programů, slavností, sportovních akcí, výstav a dovedu říci, co jsem zde viděl, slyšel a co mne zaujalo. Znám mnoho pohádek a příběhů, mám své oblíbené hrdiny. Umím řadu písniček, básní a říkadel. Dokážu zahrát krátkou divadelní roli a zúčastnit se různých her (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře).

ZNALOSTI – Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě.

Už se orientuji ve svém blízkém okolí (vím, kde bydlím, kam chodím do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit, když jsem v nouzi). Vím, jak se mám chovat doma, ve školce, u lékaře, v obchodě, na ulici nebo při setkání s cizími lidmi. Poznám a rozliším povolání, přístroje, dopravní prostředky, členy rodiny, rostliny a zvířata. Mám řadu poznatků o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), planetě (světadíly, jiné země a národy), vesmíru, ročních obdobích, počasí a cestování.

Základní desatero pro všechny budoucí školáky vychází z dokumentu MŠMT Desatero pro rodiče dětí předškolního věku. Pomůže Vám zorientovat se, co má Vaše dítě umět a znát, než půjde do školy.

Další aktuality

Rodičům našich žáků

Vážení rodiče. V poslední době nás trápí několik věcí, které bych teď ráda sdělila.   COVID-19 Chci vás ubezpečit, že jsme v pravidelném…